Poprvé…
Můj první slalom s vlastním autem. Asi dvakrát, nebo třikrát jsem zkoušel svůj um mezi kužely, ale buď to bylo s půjčeným závoďákem nebo s autem manželky. Nikdy to nebylo ono, protože kdesi v koutku hlavy se vždycky ozývá ten hlásek „hlavně to nerozbij“. Ale teď už jsem mohl konečně jet beze strachu a naplno. Někdy až moc naplno…
Všechno okolo připravit, nachystat auto a můžu vyrazit do tréninku. Vzhledem k tomu, že v seriálu ČS Autoslalom působím jako technický ředitel, tak nebyl čas si projít trať, ale alespoň jsem ji viděl na obrázku. Ale co, domácí prostředí Motokár Hodonín znám velice dobře, takže mě nemohlo nic překvapit. A taky že nepřekvapilo. Hned v tréninku z toho byl druhý čas absolutně a to ukazovalo, že by z toho mohl být na konci dne moc pěkný výsledek. Po skončení tréninků už byl čas na track walk a na zkoumání toho, kde bych nějaké vteřinky mohl ušetřit.
Vyplatilo se! Hned první závodní jízda byla o 3 sekundy rychlejší než trénink. Super čas. Do druhé jízdy jsem nastupoval s vysokým sebevědomím, že můžu ještě něco stáhnout, když se vyvaruju chyb. Nakonec v druhé jízdě přišla má největší chyba závodu, protože ve výjezdu z retardéru mi při podřazování lehce podklouzla kola a tato chyba se na úzké Pánovské trati neodpouští. Následoval výlet mimo trať tak blízko ke stromkům, až jsem si o jeden z nich sklopil pravé zrcátko. Nakonec z toho byl jen o desetinu horší čas než při první ostré jízdě. Ale psychika utrpěla… Další jízdu jsem se nemohl koncentrovat a jel jsem až moc opatrně. Výsledkem byl skoro o dvě sekundy horší čas.
Bylo by dobré zmínit, že závod se jel na 6 rozjížděk, z čehož se počítali nejlepší 4. Nejhorší však bylo zjištění po zveřejnění průběžných výsledků, že jsem v první jízdě měl dvou sekundovou penalizaci za sražený kužel 15 metrů za startem o
Areál Motokáry Hodonín hostil v sobotu 19.1.2019 druhý závod šampionátu Winter Slalom Cup. Po úvodním závodě na sněhu jezdce tentokrát přivítala naprosto suchá trať bez známky sněhu nebo ledu. I přes velmi nízkou teplotu pod bodem mrazu se na start závodu postavilo 52 jezdců, rozdělených do šesti tříd.
